 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
I had few days off left before starting a new job, and it just seemed like a good idea to spend them in the mountains and to take my mind off everything else - the job, the elections, the free falling economy, all of the above. I didn't do a very good job organizing the trip, mostly because I was in Czech, then in Hawaii, and then busy trying to figure out how to get a degree verification from a university that has never heard of such a thing and is in a different time zone anyway. In the end I just packed my staff and the following morning was on a way to Yosemite. I told Larry that I would be back on Friday, unles I find out that I hated being out there all by myself, and that I spent the whole night listening for monsters coming to get me, in which case I would be home on Thursday. And, if just the idea of sleeping alone in the woods scared me by the time I get to the trailhead, that I may just turn around and be back the same night, and no, he would not be laughing. So I learned few things - there are no monsters, and if there are, they don't keep me awake. It is much better to be with friends than to be by myself, but it is better to be by myself than not to be in the mountains. I had a good time. A porcupine crossed my path. The sunsets were stunning. My 15 degree bag and Mont Bell down jacket kept me cozy. The views were incredible. I missed sharing the experience. I kicked my butt, especially on the second day that was sort of long and sort of steep and sort of in high altitude ;-) I was able to talk to Larry on my cell phone, making sure he knows my location and plans. I would do all over again in a minute. But it was good to be home.
Zbývalo mi pár volných dní před začátkem nového zaměstnání, a tak se mi zdálo, že bych je mohla strávit na horách. Nějak jsem nezvládla zorganizovat kamarády, hlavně proto že jsem byla v Čechách, pak na Hawaii, a pak jsem se pokoušela přesvědčit lesnickou fakultu ať mému zaměstnavateli pošle potvrzení o ukončení studia. Nakonec jsem se rozhodla, že kdo čeká nic nemá, sbalila jsem baťoh, a další ráno vyrazila do hor. Larrymu jsem řekla, že budu zpátky v pátek, pokud nezjistím, že se sama v lese bojím, v kterémžto případě budu doma ve čtvrtek, pokud nezjistím, že i jen představa tří dní o samotě v divočině mě děsí, v kterémžto případě budu doma tentýž veče, a ne, Larry se mi nesmí smát. A tak jsem se naučila pár věcí. Strašidla nejsou, a pokud jsou, tak mi nebrání ve spánku. Je lepší být s kamarády, než sama, a je lepší být sama, než nebýt v horách. Užila jsem si krásné tři dny. Přes stezku mi přeběhl dikobraz, výhledy byly úžasné, a západy slunce mi braly dech. Nebylo se s kým o ně podělit. Díky péřovému spacáku a bundě mi bylo útulně, i když voda zamrzala. Dala jsem si pěkně zabrat, hlavně druhý den, kdy trasa byla trošku dlouhá, trošku hodně do kopce, a trošku dost v nadmořské výšce, rozhodně na holku co zrovna přiletěla z Hawaii. Každý den se mi podařilo najít signál a mluvit s Larrym, kterému jsem dodávala své souřadnice a plány. Kdybych mohla, zopakovala bych celé to bez váhání. Ale bylo příjemné být nakonec doma a popíjet u Mexičanů Margaritu :-)
Photo album created with Web Album Generator