Čeština (Czech Text)

Sunday October 11th

We woke up to a chilly sunny morning in Cedar City and had the pleasure of sharing really bad motel breakfast with Shakespearean actors closing up the local Shekespearean Festival. The town is deserted on Sunday morning. For a while we wondered if we can even get gas at an hour when everyone is supposed to be in church, but the pumps worked. Business is business.
We looked at a historical Rock Church built entirely by LDS church members (that would be sort of given around here), and entirely from local materials. The colorful rocks that we were about to see for the next week were all represented in the church walls. They even offer tours of the interier, but of course not on Sundays.
A Zion Overlook on Hwy 14 offered somewhat hazy view toward the canyon of Zion National Park way way down there. This is where we are heading today, but only after a stop at Cedar Breaks National Monument with rock formations reminiscent of Bryce. Snow from last week's storm was still covering shaded areas.
We choose an unpaved back road to enter Zion from the North. This is ranching country, but most of the stock was out for the season. We ran into a guy repairing fences who wanted to talk "So, you from California, huh? They come here, those environmentalists! We had few taking this road last winter, the Jeep was still here in the spring. Too stupid to turn around when they had to go to 4WD. Well, you two turn right at the fork in the road, and take care now." I gues pickup truck Californians weren't so bad...
It was sad seing construction starting for a subdivision at Kolab reservoir half way down the road. Another back lonely road lost...
The long descend to Zion was very scenic, with colorful leaves and rocks of changing shapes behind each turn. We never found the trailhead for a hike I planned on taking, but I know where it must have been. Next time...
Zion is extremely popular with tourists and the park runs shuttles up the main canyon to prevent total traffic meltdown. I think it is great, but it did not work with our plans. The shuttle takes 90 minutes for the round trip, so to do any hiking, we would have had to arrived quite a bit earlier. Combined with the number of people and the heat (no snow here!), I soon reached the "get me out of here" state. Next time I am going to book a place to stay in advance (now that I know, it will be in Kanab) and plan on arriving early and leaving late to avoid the crowds. There are couple of hikes from the main canyon, plus from the Kalob road, that I need to get off my long list.
We took Hwy 9 through the park, and once again the mile long tunnel was closed to two way traffic. It is a pleasant wait watching rock climbers, and the park must me making good money on escorting RVs throught the tunnel. Hwy 9 is very scenic and we stopped for some exploring and pictures of brigt fall colors.
The road climbs up and then straightens and flattens on a plateau with with views of colorful cliffs. The next town is Kanab. Based on my guide book, the most interesting feature of Kanab is a huge animal rescue facility offering tours, and surrounding polygamist communities. We don't need to bring home a puppy or a wife. I just assume to skip Kanab. The problem is that then there is nothing. We pulled over to look at maps and decide whether to stay and go, which is where the car decided that it wouldn't start any more. Good we picked a spot with nice view of the cliffs and next to a gas station. By the time we tried and failed, called AAA, waited for the local guy to get to his tow truck, find us and jump our battery, the decision was made for us. Kanab it is. There is an auto parts store with replacement battery, opening Monday morning.
Kanab turned out to be a charming little town with many connections to the old time western movies (our motel has been there since they made them, and the plumbing was not upgraded since, but they are showing a free western moving in their barn every night). Walking the main street, we stumbled upon a restaurant that had excellent food, excellent in San Francisco terms, never mind Utah. Nothing moves a dead car experience from annoyance to a funny travel story as fast as good Margaritas, and they know how to make those, too!

Pictures from Cedar Breaks, Zion and Kanab

The drive:
- Hwy 14 and 148 from Cedar City to Cedar Breaks
- Backtracking Hwy 14 to Kolob Road
- Kolob Road to Kolob Reservoir, through Zion and to the town of Virgin on Hwy 9
- Hwy 9 to Mt Carmel Junction
- Hwy 89 to Kanab
The map:
Zoom in and out and toggle between Map and Satelite

View Larger Map

Probudili jsme se do chladnného slunečného rána v Cedar City. Po nevalné motelové snídani s herci končícího shakespearovského festivalu jsme vyjeli hledat benzinku. Pobožné mormonské město v neděli ráno je naprosto prázdné. Chvíli jsme pochybovali, jestli se nám vůbec podaří načerpat benzín, když máme být v kostele, ale pumpa fungovala. Zvenčí jsme si prohlédli starý kamenný kostel postavený vlastnoručně farníky z místních materiálů. Kameny z barevných skal, kterými budeme celý týden projíždět, byly vkusně použity na venkovní zdi. Žádné prohlídky interiéru v neděli.
Cestou z města jsme se zastavili nad řekou lemovanou barevnými stromy, a na vyhlídce na Zion hluboko hluboko pod námi. Tam máme namířeno. Nejdřív ale zajížďka k Cedar Breaks National Monument s oranžovými skalami ve tvaru amfiteatru. Sníh z minulého týdne ještě leží v zastíněných místech. Moc hezké, ale pojeďme za teplem.
K Zionu se blížíme po nezpevněné cestě mezi ranči. Škoda, že barevné listí ve vyšších polohách bylo servané ze stromů během bouřky minulý víkend. Zastavuje nás zarostlý chlapík, ukáže se, že se nepotřebuje ptát na cestu, ale chce nám dát radu. Opravuje před zimou ploty, kdoví jak dlouho už je venku, a prostě si chce se někým povykládat. Povídá nám a turistech z kalifornie, kteří byli příliš hloupí než aby se otoačili zpátky když poprvé vyhrabali Jeep ze závěje, a tak tam ten Jeep ještě pořád byl příští jaro. Jojo, enviromentalisti... Asi nás v našem špinavém pickupu nepovažoval za stejnou kategorii. Se smutkem jsme sledovali že u přehrady v půlce cesty se chystají stavební práce a bude tam nová osada.
Barva asfaltu se změnila v červenou když jsme překročili hranici národního parku. Dlouhý sjezd do Zionu, s barevnými skalami a barevnými listy a dalekými výhledy. Nenašli jsme stezku, po které jsem plánovala lehký výšlap, ale teď už vím, kde asi byla (jenom jinak pojmenovaná). Nakonec jsme sjeli na hlavní cestu do Zionu. Ukázalo se, že park zavřel hlavní kaňon pro vozidla s vyjímkou jejich autobusů. To by nebyl problém, ale zpáteční cesta autobusem s mnoha zastávkami trvá hodinu a půl, a tím by nám zbylo velice málo času na prolézání vedlejších kaňonů. Kromě toho bylo turistické centrum převálcované turisty, a v ubíjejím horku jsem brzy dorazila do stádia "vezmi mě odtuď někam pryč!". A tak jsme pokračovali v cestě přes park, včetně mílového tunelu, který si pamatuji z posledně. Zastavili jsme na kraji silnice a vydali se prozkoumat suché koryto s keři s červenými listy. V této výšce byla teplota perfektní. Nevím, jak mě Larry odtamtud dostal. Zůstala bych napořád.
Z hloubky kaňonu jsme dorazili na planinu a silnice byla najednou rovná a přímá. Na levo se začaly tyčit červené skály. Dorazili jsme do městečka Kanab a zastavili, abychom se podívali do mapy a rozhodli jestli tam zůstat nebo jet dál. Kanab nezněl příliš slibně. Jediné atrakce v mé knize se zmiňovaly o velkém středisku pro zachráněná zvířata, a o tom, že kolem Kanabu bydlí polygamistické sekty. Nepotřebovali jsme se vrátit ani se štěnětem, ani s druhou manželkou. Na druhou stranu, po Kanabu už na mapě nebylo nic. Nakonec za nás rozhodlo naše auto, které odmítlo nastartovat. Není problém, máme startovací baterii. Pořád nic. Není problém, máme AAA. Voláme, a zhruba o půl šesté přijíždí pomoc. Ještě, že jsme zaparkovaní v místě z výhledem na skály a s benzinkou s jídlem. Sedíme v teplém odpoledni na korbě auta, pojídáme, koukáme na život v Kanabu, a čekáme na AAA. Mohlo to být mnohem horší.
Nakonec se ukázalo, že Kanab má svůj šarm. Mnohé westerny byly natočené v červených skalách kolem města, a město podporovalo filmový průmysl. Náš motel byl z té doby, a pokoje měly cedulky se jmény filmových osobností, které v nich prý přenocovaly. Pravda, přívod vody byl taky z té doby, takže byla vařící nebo ledová. Ve staré stodole se každou noc zdarma pouštějí staré westerny. V Kanabu jsme měli nejlepší jídlo za celý týden, restaurace která by obstála v San Franciscu, a taky měli dobrý bar. Nic nepřemění otravu s mrtvým autem na veselou příhodu z cest rychleji než dobrá Margarita!

Pictures from Cedar Breaks, Zion and Kanab